Síla přírody: Jak zelené prostředí zlepšuje naši psychiku

Průkopnické práce v této oblasti publikoval v 80. letech americký psycholog Roger Ulrich. Ve své slavné studii z roku 1984 prokázal, že pacienti po operaci žlučníku, kteří měli z nemocničního pokoje výhled do zeleně, se zotavovali rychleji a potřebovali méně léků proti bolesti než ti, kteří se dívali na cihlovou zeď. Tato studie odstartovala intenzivní zájem o terapeutické účinky přírody.

V 90. letech pak psychologové Rachel a Stephen Kaplanovi představili svou teorii obnovení pozornosti (Attention Restoration Theory). Podle ní pobyt v přírodě umožňuje odpočinek přímé pozornosti, kterou v moderním světě nadměrně zatěžujeme, a aktivuje tzv. měkkou fascinaci, která naopak mysl osvěžuje. To vysvětluje, proč se po pobytu v přírodě cítíme odpočatí a máme jasnější mysl.

Mechanismy působení přírody na psychiku

Výzkum posledních desetiletí odhalil několik mechanismů, jimiž příroda blahodárně působí na naši psychiku. Jedním z nich je snížení aktivity amygdaly, části mozku spojené s prožíváním strachu a úzkosti. Pohled do zeleně také zvyšuje aktivitu parasympatického nervového systému, který podporuje relaxaci a regeneraci organismu.

Pobyt v přírodě také pozitivně ovlivňuje hladiny hormonů. Snižuje se hladina kortizolu, hormonu spojeného se stresem, a naopak se zvyšuje produkce serotoninu a dopaminu, které zlepšují náladu. Zajímavé je, že tyto účinky se projevují i při pouhém sledování fotografií či videí s přírodními scenériemi.

Dalším faktorem je fyzická aktivita, která často pobyt v přírodě doprovází. Chůze či běh v přírodním prostředí má silnější pozitivní účinky na náladu než stejná aktivita v městském prostředí. Svou roli hraje i čistší vzduch a vyšší koncentrace kyslíku v zelených oblastech.

Příroda v prevenci a léčbě duševních onemocnění

Poznatky o blahodárných účincích přírody nacházejí stále širší uplatnění v prevenci a léčbě duševních onemocnění. Tzv. ekoterapie, tedy terapeutické aktivity v přírodě, se úspěšně využívá při léčbě deprese, úzkostných poruch, posttraumatické stresové poruchy i závislostí.

Japonský koncept “shinrin-yoku” neboli lesní koupele, spočívající v pomalých procházkách lesem s vědomým vnímáním všemi smysly, se ukázal jako účinný prostředek ke snížení stresu a úzkosti. Tato praxe je v Japonsku součástí národního zdravotního programu a inspiruje podobné iniciativy po celém světě.

Zajímavé výsledky přináší i využití virtuální reality s přírodními scenériemi u pacientů, kteří nemohou opustit nemocniční lůžko. I takto zprostředkovaný kontakt s přírodou přináší měřitelné zlepšení nálady a snížení úzkosti.

Zelené prostředí ve městech a jeho význam

S rostoucí urbanizací se stále více lidí vzdaluje od pravidelného kontaktu s přírodou. To má negativní dopady na duševní zdraví populace. Výzkumy ukazují, že lidé žijící v městských oblastech s menším podílem zeleně mají vyšší riziko rozvoje deprese, úzkosti a dalších duševních poruch.

Proto se v posledních letech klade velký důraz na tzv. urban greening, tedy zvyšování podílu zeleně ve městech. Nejde jen o parky a zahrady, ale i o zelené střechy, vertikální zahrady na fasádách budov či malé zelené plochy v hustě zastavěných oblastech. Tyto prvky nejen zlepšují estetiku města a snižují znečištění ovzduší, ale mají i prokazatelný pozitivní vliv na psychické zdraví obyvatel.

Studie z různých zemí dokládají, že lidé žijící v blízkosti městských parků či jiných zelených ploch mají nižší míru stresu, lepší náladu a celkově vyšší spokojenost se životem. Tyto účinky jsou patrné i u velmi malých zelených ploch, jako jsou např. záhony či skupiny stromů na městských ulicích.

Praktické tipy pro využití síly přírody v každodenním životě

I když žijeme ve městě, existuje mnoho způsobů, jak více zapojit přírodu do našeho života a těžit z jejích blahodárných účinků. Pravidelné procházky v parku či lese jsou skvělým začátkem. Studie ukazují, že už 20 minut pobytu v přírodě denně může výrazně snížit hladinu stresových hormonů.

Pokud nemáme možnost častého pobytu v přírodě, můžeme si kousek zeleně přinést domů či do kanceláře. Pokojové rostliny nejen zlepšují kvalitu vzduchu, ale mají i pozitivní vliv na naši psychiku. Výzkumy prokázaly, že přítomnost rostlin v pracovním prostředí zvyšuje produktivitu a kreativitu.

Další možností je pěstování vlastní zahrádky, byť jen malé na balkóně či okenním parapetu. Zahradničení je nejen relaxační aktivita, ale přináší i pocit spojení s přírodou a radost z vlastnoručně vypěstovaných plodin.

V době digitálních technologií můžeme využít i virtuální kontakt s přírodou. Sledování přírodopisných dokumentů či relaxačních videí s přírodními scenériemi může částečně nahradit skutečný pobyt v přírodě, zejména když ten není možný.

Důležité je také vědomé vnímání přírody kolem nás. I v městském prostředí můžeme věnovat pozornost stromům, oblakům, ptačímu zpěvu. Tato praxe, známá z mindfulness, pomáhá snižovat stres a zlepšovat celkovou pohodu.

Síla přírody v podpoře naší psychické pohody je nepopiratelná. Ať už žijeme ve městě či na venkově, pravidelný kontakt se zelení by měl být součástí našeho životního stylu. Je to jednoduchý, dostupný a vysoce účinný způsob, jak pečovat o své duševní zdraví v dnešním hektickém světě.